Rozhovor – ET MORIEMUR: „Naše ambice jsou docela reálné.“

Čechy sú bezpochyby zemou zasľúbenou Doom/Death Metalu. Po rokoch, kedy mnohí lídri tohto štýlu pomaly začínajú končiť, sa v roku 2008, (čiže len nedávno), zrodila v Prahe kapela ET MORIEMUR. Kapela mladá, ale so skúsenými hudobníkmi. Mozgom bandy je spevák a frontman Zdeněk Nevělík – intelektuálne založený človek, ktorého som si odchytil pred ich setom na koncerte v Banskej Bystrici (moje rodisko), a to 17. mája 2013. (Pre autenticitu ponechávam pôvodné „znenie“ – v češtine.)

 

Začnem trochu subjektívne: neraz som sa už neveriacky pozeral na obal dosky „Cupio Dissolvi“. Pôsobí dosť nezvyčajne na doom/death metal pomery.

Možná máš pravdu, ten obal je trochu odlišný. Možná i proto jsme si ho vybrali. Je to práce jistého řezbáře z Jižných Čech, jsou to panenky, které vyrábí a okamžitě mne zaujali tim výrazem. Ten výraz, řekněme, vyjádřuje obsah „Cupio Dissolvi“. „Cupio Dissolvi“ v podstatě znamená „Chci se rozpustit“ nebo „Chci zemřít“. Ta panenka má takový výraz, jakoby si dívala do propasti, do prázdna. Proto mně zaujal ten výraz. Na jedné straně ji přitahuje tá propast, na druhé straně z ní má strach.

Všetky texty máš na starosti ty? Zaujímalo by ma, či je album postavený na určitom myšlienkovom koncepte.

Ano, je to postaveno na konceptě… v podstatě sebevraždy. Texty píšu já a každá píseň/každý text je, řekněme, jeden příběh. Opravdový, není to nic vymyšlenýho, je to něco co jse stalo opravdu, konkrétným lidem. Takže každá písnička: konkrétní osoba, konkrétní příběh.

Ešte pri tom zostaneme. Zdeněk Nevělík a multilingvistika? Áno, aj to mi napadlo pri posluchu vašej tvorby. Možno vieš, kam smerujem.

Jasně. No na albu, když člověk se zaposlouchá, tak tam převažuje angličtina, ale uslyší tam i samozřejmě češtinu, uslyší tam italštinu, třeba němčinu a ruštinu. Takhle jsem to chtěl vždycky dělat, jsou to úryvky nějakych poézií autorů té zémě, (ať už z Itálie – ať už z Ruska) a nemělo podle mně cenu je překládat. Překladem by to ztratilo to kouzlo, lepší když to ponechám v tom… Jsou to úryvky básniků.

A skladba „Žal“ – chtěli jsme to album ukončit jinak, v jiném duchu.

Na svojom webe spomínate bočné aktivity/postoje, najmä ochrana práv zvierat, ba tuším aj vegetariánstvo. To je tiež asi tvoja parketa…? Nakoľko sa to odzrkadľuje v produkcii ET MORIEMUR?

Když člověk dává pozor, tak to najde v textech, uslyší to v hudbě, protože je to všecho spojeno s tim utrpením, s bolestí. Většina lidí jsi to vykládá jako „lidská bolest, lidské příběhy“, jako doom že musí být spojen s lidmi. Já to tak nevidím, pro mně zvířata/lidé jsou stejní, není v tom žádný rozdíl co se týká toho jak cítí bolest, jaké mají pocity. Takže, promítá se to do textu, promítá se to do hudby. Když třeba skládáme, nebo když já skládám, tak člověka ovlivňuje celá jeho osobnost, všecho co si myslí, atd.. No a pak to fungování kapely: třeba 10% z ceny každého CD-čka jsem věnovali Slobodě Zvířat – organizace na ochranu zvířat. Když pořádáme náš Doomfestival „Patior Ergo Sum“ v Praze, tak tam je výhradně vegetariánské nebo vegánské občerstvení pro kapely, také se snažíme hodit letáky na koncertech. Vždycky to kapelám napíšu, tohle je možná můj jediný požadavek. Já si říkám zase na 2. stranu: když člověk jednou za týden nejí maso, nic se mu nestane.

V doom metale sa od nepamäti objavujú kríže, napriek tomu má, ako aj väčšina metalu, negatívny i odmietavý postoj ku kresťanstvu, k viere v Boha atď.. Veria v niečo členovia EM?

Zajímavá otázka. Nevím ostatní, teda jak to vidí, jesli v něco věří nebo ne. Já osobně bych řekl, že zajímá mně spiritualita, duchovní záležitosti, témata. Řekl bych, že jako v určitém slyslu asi věřím, ale otázka je v co přesně. Každý, samozřejmě, to má individuální. Já prostě nemyslím si, že všecho je jenom materiální, je tu i ten duchovní rozměr důležitý, to pak si asi každý upřesní sám, co to přesně znamená pro něj.

Budete hľadať stabilný label? Pokiaľ viem, „Cupio Dissolvi“ vyšlo len v Pařáte. V akých podobách prebieha/pretrváva spolupráca s týmto časopisom?

Tak „Cupio“ vyšlo v Pařátě, jak si říkal. Spolupráce je naprosto v pohodě, jsme velice spokojeni že jsme to takhle vydali. Do příště uvidíme, my teď připravujem nové věci, písně na nové CD-čko. Plán je takový: prostě jít do studia, nahrát to a nabidnut to prostě labelům a uvidíme, jestli se někdo chytne, jestli se někdo ozve. Takže, je to otevřený.

A teraz osobnejšie: „Čo ty a Pařát?“ Skús charakterizovať pozíciu redaktora pre tých, čo o našej „práci“ veľa nevedia.

Já jsem taky novinář, já se živím jako novinář. Píšu do „Práva“, jako deník „Právo“. Takže médiá jako tištěné věci jsem mněl vždycky rád a mám k tomu srdcový vztah. Víc než webové ziny raději opravdu jsi přečtu tišťený časopis, noviny nebo tak. Jako jsou určitě výborný ziny atd., ale myslím že co se týka tištěných médií, tak je tam větší šance že to bude kvalitnější, ten výsledek. Přece jenom, internet…může tam psát kdokoliv, může se to dát opravovat (napíšu to, pak to opravím stejně nebo tak), kdežto když máš tištěný časopis, tak musíš to všechno udělat kvalitně, protože pak už když to vytiskneš, tak už to nemůžeš změnit.

Čo považuješ za najväčší úspech vášho krátkeho pôsobenia? Z ktorej zahraničnej kapely si mal najlepší dojem?

Tak velice nás potěšilo, že třeba ve Fobia Zine „Cupio Dissolvi“ se dostalo mezi pětici desek roku 2011. Pak samozřejmě účast na Brutal Assaultu, velice rádi jsme si zahráli na Gothoomu, taky že jsme si zahráli v cizině, (samozrějmě plánujeme další výjezdy), že jsme třeba hráli s ISOLE, ATARAXIE, byla to velká čest. Co se týká „Patior Ergo Sum“ v Praze, nevím kdo v nás udělal lepší dojem. Všechny kapely byli profesionální, hrali výborně – SATURNUS, ESOTERIC, AHAB, teď jsme hráli s MOURNFUL CONGREGATION. Všechy výborné kapely, nevědel bych, kterou si vybrat.

Čo pre teba v metale (či konkrétne v doome) znamená image? Možno pri tomto štýle vôbec ešte hovoriť o nejakom image?

Určitá image je důležitá. Já osobně třeba poslouchám punk, mám rád hardcore punk, na tom jsem vyrůstal, ale když třeba hraju v kapele, tak myslím že tam určitá image je důležitá, nemůžeš tam prostě jít s nějakým tričkem Gambrinus – působí to trošku neprofesionálně, jo. Takže je potřeba se s ní zabývat, zase na 2. stranou není to třeba přehánět. Ta hlavní je hudba, i to vystoupení, to představení co lidem přineseš. Takže image je část těch věcí, o které je potřeba se starat.

Máte do budúcna nejaké plány, príp. vyššie ambície? Kam až by si to chcel dotiahnuť? Vieš si predstaviť EM na väčších akciách, či plnohodnotnom tour?

Určitě máme ambice, ale myslím, že jsme realisté. Prostě hrajeme doom a víme, že se tim nikdy neuživíme. Už prostě nevydělávají na tom MY DYING BRIDE…

Podľa mňa oni áno.

Jó, jako něco vydělají, ale né že se tim uživí. Právě nevím, kdo mi to říkal, ale vím skoro jistě, že se tím neuživí, že každý má prostě svoji práci. Ale tohle je prostě takový styl – miluješ ho, hraješ ho, nechceš hrát nic jiního, ale nevyděláš si na tom. Takže ambice jsou mít vždycky zaplacení cesťáky na koncerty, jako neprodělávat na koncertech, najít nějaký-ten label, aby tě nějak podporoval, i agenturu, kdyby si poštěstilo, aby ti zorganizovala nějaký koncert, ale myslím, že…naše ambice jsou docela reálné, bych řekl.

Na záver ako perličku mi skús dať názor na pár konkr. doomoviek. Ak máš chuť, môžeš ísť aj kriticky, ale nie je to zámer. SATURNUS, ESOTERIC, PARADISE LOST.

SATURNUS: je to výborná kapela, dneška už jedna z legend, řekl bych. Výborní lidé, v pohodě naprosto, takže velice pozitivní názor.

ESOTERIC: samozřejmě znám je, znám muziku, ale nějak extra je neposlouchám. Mají svůj osobitý styl, hned je poznáš, dělají to výborně. Je tam hodně psychedelie v tom jejich doomu, ale není to kapela, kterou bych poslouchal prostě doma. Občas si něco poslechnu, ale nějak nevyhledávám.

PARADISE LOST: no to mně napadne Gothic. Album „Gothic“, to mám na LP-čku, je to asi 1. doomová deska, kterou jsem si koupil. Donesl jsem si to domů, poslechl jsem a…bylo to neuvěritelný. Jedna z nejlepších desek, co kdy bylo vydáno. Den po tom prostě už jsem byl v černým celý, a kříž, a tak jsem chodil do školy (smiech).

+ 1 podľa tvojho výberu – nejaká, ktorá ťa dosť ovplyvnila. Ale či už to bude doom metal, to nechám na tebe.

To je složitý. Kdyby to byl doom metal, tak mám velice rád irskou kapelu, která se jmenuje GRAVEYRD DIRT. Jsou fakt vynikající. Oni začali hrát už na začátku 90. let, akorát prostě se nestali slavnými jako třeba PL, MY DYING BRIDE, ANATHEMA. Ale nedávno, jsou to 2 roky, vydali CD u rakouské firmy… a fakt vynikající death/doom! To bych doporučoval. Jinak hodně poslouchám black, blackový atmosféry, takový pomalejší, nějaký-ten ambient (BURZUM), orchestrální věci (DIMMU, CRADLE), hardcore, vážná hudba i ta současná vážná hudba.

 

 

Marek „Fajo“ Mephisto

foto: ET MORIEMUR

NihilisticWonder

Autor: NihilisticWonder

Zdieľaj